Vizitky Premium od společnosti Vistaprint
...KOUZLO PALIČKOVANÉ KRAJKY...
Historie paličkované krajky se váže zejména k Itálii (16.století), která byla už ve středověku krajkářskou velmocí, z níž se toto umění rozšířilo po celé Evropě.

Velmi známé se staly dalmatinské, flanderské a španělské krajky. Krajkářství se rozšířilo i v Rusku, Švédsku, Dánsku, Německu, Anglii a Jugoslávii, odkud se pravděpodobně dostalo na naše území.

Paličkovaná krajka se podle archivních zmínek objevila na našem území v polovině 17. století.

Paličkovaná krajka vzniká křížením a uvazováním volných nití navinutých na dřevěnných paličkách podle předem navrženého vzoru, který je připevněn na podušce neboli herduli. K paličkování krajek je potřeba velké zručnosti, dovednosti i trpělivosti. Mistři tohoto oboru dovedou vytvořit z paličkovaných krajek skutečná umělecká díla. Krajka již od svých počátků nacházela uplatnění při ozdobě oděvů, jako doplněk interiérů šlechtických sídel, později pak našla cestu i k prostým lidem.

Vamberk je s historií paličkovaných krajek svázán téměř čtyři sta let a v průběhu staletí se stal centrem krajkářské výroby v Orlických horách. V roce 1889 otevřelo město Vamberk krajkářskou školu, která do současné doby vychovala řadu generací kvalitních krajkářek. Ve Vamberku se udržela tradice lidových krajek až do 20. století, kdy z jejich bohatství čerpalo i družstvo Vamberecká krajka. Z oblasti Orlických hor pocházely zakladatelské osobnosti české moderní krajky. Na jejich tvorbu navázala řada umělců, jejichž díla, která se stala mezníkem v dějinách užitého umění, vznikala v rukou vambereckých krajkářek.

V minulosti byla známa krajkářská střediska, podporovaná státem (např. panovnice Marie Terezie založila r. 1761 školu paličkované krajky) a zanícenými rodáky z různých národopisných spolků. Z Čech jsou dodnes nejznámější vamberecké krajky.

Krajkářství se věnovaly především chudé ženy, které si tak přivydělávaly na živobytí. Za dlouhých zimních večerů se paličkování věnovaly i sedlácké ženy, které je používaly na ozdobu čepců, krojů a různých částí oděvů a chodily je také prodávat na jarmarky a trhy. Jak se postupně na naše území krajky dostávaly, v jednotlivých oblastech získaly vývojem svoje charakteristické znaky, kterými se od sebe odlišovaly (vamberecká, banická krajka, nebo flanderská, benátská krajka.).
Krajkářky používaly ke zhotovení krajky různý materiál, jako např. ručně spřádané lněné, konopné a bavlněné příze, hedvábí, zlaté a stříbrné nitě, nitě spřádané z kopřiv, ale i tenké vlněné příze. Využívaly kontrastu tenkých a hrubých nití  a efekt matu a lesku nití. Stejně tak se odlišovaly krajky barevností a technikou podle územního původu.
Vzory kreslířky získávaly z rostlinné říše, motivy listů, květů, větviček, poupat, hroznů, ale používaly i abstraktní symetrické vzory (asymetrické méně).
V dnešní době je paličkovaná krajka využívána jako dekorativní doplněk domácnosti (obrázky, záclony, ubrusy), ale i v oděvnictví (brože, ozdoby, vsadky do šatů, šátky a šály, límce atd.).
Silný vztah k umění krajky a pochopení významu tradice českého krajkářství projevilo město Vamberk v devadesátých letech 20. století pořádáním mezinárodních krajkářských setkání. V roce 2002 rozšířilo starou tradici o soutěžní přehlídku krajkářské tvorby, Bienále české krajky. Díla uváděná na Bienále prokazují životní sílu starobylé vznosné techniky, která se dokázala prosadit i v současné době.

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (9848 | 34%)
Ne (9400 | 33%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one