PRAVDIVÝ  PŘÍBĚH  PALIČKOVANÉHO  PARAVÁNU

Bylo, nebylo – tak to obyčejně v pohádkových příbězích začíná. Tento příběh ale není pohádkový, i když na jeho konci je umělecké dílo pohádkové krásy. Tak jak to vlastně začalo...?

Jednou mi zatelefonoval dobrý známý z Prahy, že jede se svým francouzským kamarádem domlouvat výstavu do Kroměříže. A protože budou pokračovat ve své cestě ještě na Bítov a do Jindřichova Hradce, ptal se, jestli by u nás nemohli přespat. Mám v povaze vycházet lidem vstříc. Co na tom, že v kuchyni se ještě ve dvě odpoledne promenádovali podlaháři a pokládali nové lino? Co na tom, že francouzsky umím jen „merci“ a „fin“? Zkrátka podle hesla mého muže „Konečně nějaké dobrodružství!“ jsem se do toho bezhlavě vrhla a souhlasila.

Prvotní ostych z neznalosti jazyka jsem překonala díky mému známému, který panu Danielu Couturierovi všechno tlumočil. Večer příjemně plynul u moravského vína a já se o tomto pro mě neznámém člověku dovídala spoustu  zajímavých věcí. Že  píše knihy, novinové články, provozoval  obchod s uměleckými předměty. Je nakladatelem, historikem umění a v neposlední řadě sběratelem. A také to, že vlastní dvě unikátní sbírky: kolekci větrných korouhviček a sbírku soudobých paravánů. V tu chvíli se v mé hlavě zrodil nápad…

Jsem žačkou Mileny Malinové, lektorky paličkování. Ta v té době pracovala na kompletování šestiúhelníkové paličkované mozaiky. Na výrobě tohoto díla se dobrovolně podílelo 164 krajkářek a vytvořilo 225 šestiúhelníků. Řekla jsem si, že na stejném principu by se dal vytvořit paraván. Můj nápad byl přetlumočen panu Couturierovi, a velice se mu zalíbil.

Pro výsledný tvar paravánu mě inspirovalo gotické okno. V kurzu paličkování jsem se svěřila se svým plánem Mileně Malinové. I ona se pro věc nadchla. Já jsem rozpočítala a rozkreslila jednotlivé díly včetně lomených oblouků, ale protože jsem takové paličkovací batole (této ruční práci se věnuji teprve od léta 2009), byla odborná část návrhu na Mileně. Uplatnila své krajkářské zkušenosti a představivost. Jako jednotící prvek určila sílu materiálu a půdicovou krajku. Následoval velký úkol - oslovit případné zájemkyně o paličkování. Jak vidíte, našla jich hodně. Milena vedla celou agendu, propagovala, dopisovala, upřesňovala a celé to prostě koordinovala, za což jí moc a moc děkuji! Kdo nikdy nedělal žádnou podobnou akci, neumí si ani představit, kolik je to stráveného času. Dál bych chtěla poděkovat všem 58 skvělým krajkářkám, které se rozhodly tento projekt podpořit. Samozřejmě si toho velice vážím a smekám před jejich velkorysostí a zručností! Kolik rozmanitých vzorů vzniklo z jediného zadání. V neposlední řadě patří velký dík mému muži, který financoval zhotovení rámu a dokončovací práce na samotném paravánu.

Při pohledu na hotové dílo mám opravdu velkou radost a říkám si, co všechno může vzniknout z jednoho takového dobrodružství. A že má náš paraván jen 4P?

No tak stačí POCHVÁLIT a bude to kompletní.

Tak to je „fin“, „merci“ Iva Velísková.